Od 2. - 4. února jsem se vypravila do Vracova na jižní Moravě na první soustředění k mistrovství světa 2007 na Ukrajině, kde bych se letos ráda pokusila startovat ve všech individuálních disciplínách, tedy i middle, kterou jsem doposud na MS ještě neběžela. Vracovské terény jsou svým charakterem dost podobné tomu očekávanému právě pro závod middle při MS na Ukrajině.

V místních písečných dunách jsme s Radkou odběhaly od pátku do neděle pět mapových tréninků, z toho dva noční. Hlavním cílem bylo získat cit pro čtení jemných terénních tvarů vykreslených ekvidistancí 2,5 metru a také trénovat držení směru.

Tomu jsme také přizpůsobily mapy a charakter tréninků. Dvě fáze jsme odběhaly jako noční trénink, dvě na vrstevnicové mapě, a jednu na mapě bez cest.

V pátek večer jsme začaly kratším nočním tréninkem na mapě s hnědou a černou (mapa s tratí).

V sobotu ráno nás čekala snad nejzajímavější fáze celého víkendu. Trať stavající se z jediného postupu, který měl vzdušnou čarou 6,7 km (mapa s tratí). Postup tohoto typu samozřejmě při normálním závodě nepotkáte, ale je to podle mě vynikající trénink na držení směru a rovněž taky na schopnost generalizovat mapu a vybírat si z ní jen to podstatné. Pokud bežíte takto dlouhý úsek mezi kontrolama, nemůžete se zabývat každým detailem, protože by vás to strašně zpomalovalo. Pokud jste však schopni udržet směr a z mapy si vybrat to podstatné, zjistíte, jak nesmírně efektivní takový způsob orientace může být.

Odpoledne jsme pak bežely první test, Middle (mapa a tratí ). Tentokrát jsme se přesunuly do okolí Bzenecké střelnice, která byla v roce 2003 centrem mistrovství republiky na dlouhé trati. Trénink jsme znovu běžely na vrstevnicovce, abysme získaly cit pro terén a ekvidistanci a vykreslení terénních tvarů. Parametry trati jsme se snažily přizpůsobit tomu, co lze očekávat při MS. Těchto 6km jsem zvládla za 39 minut, ale s tří minutovou chybou, kterou jsem udělala na snad jednom z nejjednodušších postupů na trati, na pátou kontrolu. Stačilo držet směr přeběhnout tři hřbety a pak jenom zvednout hlavu a dívat se po kopečku, u jehož paty byla kontrola. Nepodařilo se mi však udržet koncentraci a kontrolu jsem začala hledat o hřbet dřive a dohledala se, až u sedmičky, kde jsem uviděla fáborek.

S chybou jsem samozřejmě spokojená nebyla, ale zase jsem byla ráda, že se mi podařilo se zkoncentrovat na zbytek trati a soustředit se jen na to, jak najdu další kontrolu. Trénink jsem i po této chybě dokončila v plném nasazení a motivovaná, bez čehož by snad ani nemělo smysl se pokoušet trať doběhnout.

Večer nás pak čekal poslední trénink dne, krátký noční Sprint (mapa s tratí). Problém byl, že některé vracovské tvary, jsou ve skutečnosti třeba 20x15 metrů i větší a najít na takovém tvaru po tmě fáborek označující kontrolu je někdy trochu o štěstí a to se ode mě odklonilo hned na dvojce, kde jsem fáborek označující kontrolu prostě neviděla. Samozřejmě mi to nepřidalo. A když se k tomu ještě připojila únava z předchozích tréninků dne, kterou jsem najednou začala hodně cítit, byla jsme nakonec ráda, že jsem trénink jakž takž doběhla, ale ségra mi tentokrát nadělila pěkný dvě minuty.

V neděli jsme pak šly poslední trénink, Long na mapě bez cest. Trať o délce 16.9km, která svým charakterem co nejvíc připomínala tratě, s jakými se člověk v současnosti setká na svěťácích a mistrovstvích světa (mapa s tratí). V nohách jsem už sice cítila únavu, ale nakonec se mi podařilo tenhle 110 minutový trénink odběhnou v plné koncentraci, což bylo pro mě ten den nejdůležitější. Na část kontrol jsme záměrně nestavěly kontroly, aby nás to nutilo hledat tvary a ne pouze běžet někam do prostoru a skenovat, až mezi stromama probleskne fáborek. I když ani tahle technika není v lesích jako jsou ty kolem Vracova někdy úplně k zahození:-)

Teď mi zbývá si sbalit věci a za 4 dny odjíždíme s reprezentací na jedenáctidenní soustředění do Portugalska, kde poběžím letošní první závody - Portugal O'Meeting.